Vážení zákazníci, dovolujeme si vám oznámit, že od 1. června 2017 je otevřena nová pražská pobočka naší společnosti.

pbp7ww 

 Více informací

 Hrady, zámky , kostely

armypoliceseda

 Státní správa

Komerční a průmyslové objekty

 galerieseda

Banky a finanční instituce

 

Přihlásit se

BANKY A FINANČNÍ INSTITUCE

V současné době má obvykle každý finanční ústav zpracovánu vlastní metodiku zabezpečení svých objektů a problematice se věnuje samostatné oddělení. Přesto se jedná o problém ve všech ústavech obdobný a popsatelný.

Podstatou je dosáhnout maximální bezpečnosti provozu příslušné banky s důrazem na zabezpečení hotovosti proti odcizení zvenku i zevnitř, na zabezpečení dat klientů a minimalizaci nebezpečí napadení klientských účtů. Není zde řešena ochrana proti napadení z informačních sítí, ale ochrana proti napadení osobou fyzicky přítomnou v objektu. 


MECHANICKÉ ZÁBRANY

Obvykle jsou navrhovány v rámci stavby nebo úprav objektu. Vždy jsou kompromisem mezi jejich odolností a komplexností a mezi estetikou prostor a vizuálním působením na klienty. Běžné je důsledné a zde lze bez problémů použít bezpečnostní dveře s kvalitními a odolnými zárubněmi, kováními i zámky, zodolněné stavební konstrukce, popřípadě doplňkové mříže.bezpečné oddělení klientských prostor od prostor zázemí a další mechanicky odolné oddělení prostor IT technologií a prostor úschovy hotovosti nebo safesů.
 V klientských prostorách a na plášti budovy je situace mnohem náročnější, protože zde je nutné volit prostředky pokud možno skryté. Jedná se obvykle o kombinaci odolných uzamykacích systémů a např. bezpečnostních folií. Způsob řešení mechanických zábran je vždy do značné míry ovlivněn představami architekta.

V kombinaci s EKV nebo PZTS jsou pomocí mechanických zábranných prostředků vytvářeny v bankách i bezpečnostní propusti dovolující jen režimový pohyb osob.


POPLACHOVÉ ZABEZPEČOVACÍ A TÍSŇOVÉ SYSTÉMY

Jedná se o základní aktivní zabezpečovací systém, detekující fyzické napadení objektu a přivolání zásahové jednotky. Základními dokumenty pro techniku a navrhování PZTS jsou normy skupiny ČSN EN 50 131. Vzhledem ke specifice objektů finančních ústavů je obvykle požadována certifikace navržených komponentů na stupeň zabezpečení 3.


ŘÍDÍCÍ JEDNOTKY PZTS

Řídící jednotky tvoří jádro zabezpečení. Zpracovávají informace od detektorů a systémových prvků a komunikují s přenosovými systémy jejich prostřednictvím s pulty centralizované ochrany.

Pro potřeby finančních ústavů s náročnými požadavky na podskupiny, úrovně hesel, vazby mezi prvky PZTS i na jiné systémy jsou obvykle navrhovány sběrnicové systémy. Detektory jsou připojovány do koncentrátorů rozmístěných po objektu. Koncentrátory komunikují s vlastní ústřednou po datovém vedení. Tím se redukují kabelové trasy v objektu a současně je možnost modulárního rozšiřování systému o další koncentrátory. Současně je v ústředně vestavěn zálohovaný zdroj pro koncentrátory a čidla. U větších aplikací je nutné rozdělit napájení do více větví a tím i na více samostatně zálohovaných zdrojů.


PŘENOSOVÉ SYSTÉMY A PULTY CENTRÁLNÍ OCHRANY

Pulty centralizované ochrany jsou poslední částí zabezpečovacího systému. Zajišťuje přenos poplachových událostí z objektu banky do centra bezpečnostní služby nebo police ČR. Na základě takto přenesených informací je prováděn fyzický zásah na objektu.

Na objektu je tzv. objektový díl přenosového zařízení, který informace z ústředny vysílá na vlastní pult centrální ochrany. Finanční ústavy jsou připojovány na PCO bez výjimek. Obsluha PCO může přímo na plánech daného objektu sledovat čidla v poplachovém stavu, časovou posloupnost událostí a koordinovat činnost zásahové jednotky.


KAMEROVÉ SYSTÉMY (CCTV)

Kamerové systémy jsou dnes neodmyslitelnou součástí zabezpečení finančních ústavů. Slouží pro zvýšení bezpečností banky i jejích klientů. Kamerový systém je tvořen vlastními kamerami, záznamovým zařízením, monitory a pomocnými prvky. 

Základem jsou kamery. Zvýšený důraz je kladen na sledování hotovostních pracovišť, vstupy do trezorů a technických místností a cestu dotační. Zde jsou nasazovány kamery s vyšším rozlišením i citlivostí a nastavením umožňujícím identifikaci jednotlivé osoby. Obvykle bývají doplněny ještě kamerou příchodovou a odchodovou. Další kamery slouží jako přehledové na komunikačních cestách a bankovních halách. Systém bývá podle potřeby doplněn např. vnější kamerou u vjezdu do dotačního boxu.

Provedení kamer je podle účelu a umístění různé. Od klasických vnitřních kamer na stojánku, přes kamery ukryté pod omítkou až po kamery vnější v klasickém temperovaném krytu nebo krytu polokulovém.
Specifickými jsou velké počítárny hotovostí a pracoviště přípravy dotací. Zde bývá obvykle kompletní samostatný systém s kamerami „megapixlovými", samostatným záznamem a zvýšeným snímkováním.
Vzhledem k tomu, že ve finančních ústavech se jedná o bezpečnostní aplikaci, jsou navrhovány kamerové systémy s přenosem analogového videosignálu a digitálním zpracováním a ukládáním snímků. Napájení je zálohováno na několik desítek minut provozu bez síťového napájení.
Doba záznamu je zde běžně měsíc i více a tomu odpovídá skladba záznamových zařízení. Běžné je propojení PZTS a CCTV s tím, že podle typu poplachu z PZTS jsou nahrávány se zvýšeným snímkováním přesně definované kamery.
Systémy CCTV jsou řešeny skupinou norem ČSN EN 50 132.


PŘÍSTUPOVÉ SYSTÉMY - ELEKTRONKÁ KONTROLA VSTUPU (EKV)

Přístupový systém doplňuje předchozí tři základní zabezpečovací systémy. Nejblíž má k mechanickým zábranným systémům, s nimiž je konstrukčně spojen. V podstatě je to systém umožňující organizovat přístup určitých skupin osob do určených prostor a v určených časech. Stejného účinku by bylo možno dosáhnout pomocí svazku klíčů pro každého zaměstnance (klíče k těm dveřím, do kterých může), ale právě pro nepraktičnost a problémy při ztrátě klíčů vznikly elektronické přístupové systémy.Systém je výběrový a bývá instalován jen v některých objektech finančních ústavů. Zpravidla se jedná o větší pobočky a odděluje obvykle veřejné prostory od zázemí a běžné prostory zázemí od režimových prostor s omezeným přístupem i pro zaměstnance.
U menších objektů je možno instalovat „off line" čtečky, které mají veškeré údaje ve své paměti a s řídícím PC si vyměňují data jen občas nebo na ruční příkaz. U větších aplikací bývají instalovány „on line" čtečky, které s řídícím PC komunikují neustále a v případě poruchy přejdou do autonomního režimu s využitím vlastní zálohy dat.Napájení je řešeno vlastním zdrojem se záložním akumulátorem, který zajistí funkci systému i při výpadku síťového napájení.Ovládání dveří se tak neprovádí klíčem, ale přiložením karty. Čtečka vyhodnotí oprávnění karty a sepne (nebo nesepne) elektrický zámek, který je součástí dveří. Při ztrátě karty nebo změně oprávnění se provede změna v databázi v řídícím PC a z něj se přenese do všech čteček.
Odlišná je situace v přístupu do samoobslužných zón bank (uzavřené zádveří s nočním trezorem a bankomatem). Zde bývá venkovní čtečka magnetických klientských karet příslušného finančního ústavu, přes kterou klient po pracovní době otevře vstupní dveře (pokud není uvnitř jiný klient). Odchází se přes odchodové tlačítko nebo pohybový otvírač dveří.

Systémy EKV jsou řešeny skupinou norem ČSN EN 50 133


ELEKTRICKÁ POŽÁRNÍ SIGNALIZACE (EPS)

Finanční ústavy jsou obvykle standardní administrativní prostory. Jsou zde ukládány především peníze a data klientů. Zatímco u předchozích technologií šlo o to zabránit odcizení hotovosti nebo zneužití dat, zde můžeme v mírné nadsázce prohlásit, že oboje může být zničeno, protože to lze bez problémů nahradit.  

Instalace EPS je tak dána především ochranou osob, řešenou stavebně požárními předpisy. Při zajištění bezpečnosti osob již pomocí stavebních opatření, není nutná EPS a také ve většině objektů finančních ústavů není v současné době EPS instalována.

Nicméně v řadě objektů EPS instalována být musí. Pravidla pro její instalaci ve finančních ústavech nemají žádná specifika, která by se nemohla vyskytnout na jiných objektech. Jedná se obvykle o standardní systém s požárními čidly instalovanými na stropě. Ten může být doplněn o speciální hlásiče do vzduchotechniky nebo např. do vysokých bankovních hal. Nejpoužívanější čidla jsou čidla opticko-kouřová reagující na kouřové částice, čidla teplotní a teplotně diferenciální reagující na teplotu nebo teplotní gradient a čidla kombinovaná (opticko-kouřová + teplotní - obdoba duálních čidel v PZTS).

Ve speciálních případech je vhodné použít i nasávací systémy. Ty si soustavou hadiček a trubek odsávají vzduch ze střežených prostor a ve vyhodnocovací jednotce ho analyzují. Odpadají viditelná čidla v chráněných místnostech.

Soustava automatických čidel je doplněna tlačítkovými hlásiči pro manuální vyhlášení požáru. Všechna čidla v systému jsou zapojena do ústředny EPS.

Na našem trhu je řada schválených systémů EPS různé technické i cenové úrovně. Libovolný z nich lze použít v objektech finančních ústavů. 

Pokud je v objektu instalován evakuační rozhlas, je s ním systém EPS propojen a při poplachu jsou aktivovány automatické evakuační zprávy. Jinak je systém EPS navržen s požárními sirénami. Mimo výstražných zařízení lze výstupy z EPS ovládat řadu dalších požárně bezpečnostních zařízení - což musí řešit technická správa PO objektu. Pro zařízení a instalaci systémů EPS je platná skupina norem ČSN EN 54.


ZABEZPEČENÍ BANKOMATŮ

Snadno napadnutelným prvkem finančních ústavů jsou externí bankomaty, umístěné mimo vlastní objekty. Jejich zabezpečení je nezbytné. Obvyklá je kombinace PZTS a CCTV EZS chrání vlastní bankomat. CCTV dokumentuje osoby u bankomatu a umožňuje řešení případných sporných operací.
Nasazovány bývají autonomní systémy, které jsou součástí bankomatu. U PZTS je opět součástí systému napojení na pult centrální ochrany.


 

JoomShaper