Vážení zákazníci, dovolujeme si vám oznámit, že od 1. června 2017 je otevřena nová pražská pobočka naší společnosti.

pbp7ww 

 Více informací

 Hrady, zámky , kostely

armypoliceseda

 Státní správa

Komerční a průmyslové objekty

 galerieseda

Banky a finanční instituce

 

Přihlásit se

KOMERČNÍ A PRŮMYSLOVÉ OBJEKTY

Problematika zabezpečení komerčních a průmyslových objektů je velmi široká. Může se jednat o uzavřené objekty s charakterem blízkým standardním administrativním budovám, o velká nákupní centra, nebo také o velký areál s řadou objektů, volných ploch a vjezdových bran. 

Bývají to objekty s relativně volným pohybem velkého množství osob a může se zde vyskytovat široká škála nejrůznějších prostředí. Zabezpečení těchto objektů je vždy „šité na míru" s ohledem na přání zadavatele, stanovisko pojistného ústavu, technické možnosti a přijatelné finanční náklady. 

V následujícím textu jsou zmíněny některé systémy, které mohou být v komerčních a průmyslových objektech nasazeny pro zajištění bezpečnosti osob, budov i zboží. Ty je samozřejmě možné doplnit o další technologie (např. strukturovanou kabeláž, telefonní ústředny aj.).


MECHANICKÉ ZÁBRANY

V rámci jednotlivých objektů se může jednat o bezpečnostní dveře do některých skladů, instalaci bezpečnostních kování a mříží nebo bezpečnostních fólií na vybrané prosklené plochy. Náročnější zábrany můžou být použity na hlavních vstupech a vjezdech do prostor pro veřejnost nepřístupných, ale přístupných pro větší počet pracovníků.

Pohyb většího počtu osob bývá řešen turnikety ve spojení se systémem elektronické kontroly vstupu EKV. U vozidel jsou vhodné automatické vjezdové závory - opět ve spojení se systémem EKV. Turnikety mohou být navrženy v provedení vhodném pro daný interiér nebo v provedení pro exteriér. 

Jako o součástech mechanických zábran je třeba uvažovat i o případném oplocení areálu a o hlavních motorových bránách. 
V průmyslových areálech mohou být součástí mechanických zábran i úpravy stávajících mechanických konstrukcí. 

V kombinaci s EKV nebo PZTS jsou pomocí mechanických zábranných prostředků vytvářeny v bankách i bezpečnostní propusti dovolující jen režimový pohyb osob.


V prodejních centrech a komerčních objektech se bude jednat o klasickou PZTS s využitím standardních detektorů do vnitřního prostředí. Před vlastním návrhem zabezpečení je nutné si s uživatelem upřesnit, které z následujících prvků budou na objektu/objektech použity. U rozsáhlých objektů může vyvstat potřeba zabezpečit i vnější prostory. V tomto případě se používají odlišné detektory zařazované do kategorie „čidla pro vnější prostředí" nebo „perimetrická ochrana". 

Pro střežení menších vnějších prostor lze využít prostorové detektory pohybu. Pro větší plochy je nutné navrhnout řešení vhodné pro dané prostředí a jeho hranice. Lze využít jednotlivé IR závory a nebo IR bariéry tvořené soustavou IR závor. U oplocených ploch lze navrhnout detekci překonání plotu. Lze rovněž navrhnout zemní detekční kabelové systémy s aktivním vyzařováním. V tomto případě se jedná o rozsáhlé systémy s významným podílem zemních prací. Samostatnou kapitolou je zabezpečení prostor s nebezpečím výbuchu, které ale vyžaduje použití speciální techniky.

Všechny prvky vnitřního i vnějšího zabezpečení jsou připojeny na ústřednu EZS buď přímo, nebo přes koncentrátory sběrnicového systému.

Ústředny PZTS tvoří jádro zabezpečení. Zpracovávají informace od detektorů a systémových prvků a komunikují s přenosovými systémy jejich prostřednictvím s pulty centralizované ochrany.
Pro potřeby komerčních a průmyslových objektů jsou většinou potřebné sběrnicové ústředny s velkým počtem možných podskupin a pružnou výstavbou. Koncentrátory komunikují s vlastní ústřednou po datovém vedení. Tím se redukují kabelové trasy v objektu a současně je možnost modulárního rozšiřování systému o další koncentrátory. Současně je v ústředně vestavěn zálohovaný zdroj pro koncentrátory a čidla. U větších aplikací je nutné rozdělit napájení do více větví a tím i na více samostatně zálohovaných zdrojů. U prvků vnějšího napájení jsou často nutné i externí instalace koncentrátorů a zdrojů ve venkovních temperovaných skříních.
Informace o poplachových událostech bývají odeslány na vrátnice objektů, kde se zpravidla nachází klávesnice s displejem. U větších objektů a areálů už je to informace nedostačující a řešením je instalace lokální nadstavby na samostatném počítači.

Základními dokumenty pro techniku a navrhování PZTS jsou normy skupiny ČSN EN 50 131.
Ty řeší problematiku techniky a doporučují i zásady pro instalaci. Jsou v nich kategorizovány i komponenty PZTS podle rizik. V komerčních a průmyslových objektech se většinou nasazují komponenty pro stupeň zabezpečení 2.

Ochrana zboží
Pro úplnost zmíníme i systémy ochrany zboží. Je to nezávislý systém zabezpečení, nasazovaný hlavně v obchodních centrech, kde se s ním všichni běžně setkáváme. Slouží k eliminaci drobných krádeží. Vyžaduje doplnění chráněného zboží o identifikátory, které jsou (pokud je nedeaktivuje nebo neodstraní pokladní) zaznamenány čtecími rámy u východu a ty vyhlásí poplach pro ostrahu.


ŘÍDÍCÍ JEDNOTKY PZTS

Řídící jednotky tvoří jádro zabezpečení. Zpracovávají informace od detektorů a systémových prvků a komunikují s přenosovými systémy jejich prostřednictvím s pulty centralizované ochrany.

Pro potřeby finančních ústavů s náročnými požadavky na podskupiny, úrovně hesel, vazby mezi prvky PZTS i na jiné systémy jsou obvykle navrhovány sběrnicové systémy. Detektory jsou připojovány do koncentrátorů rozmístěných po objektu. Koncentrátory komunikují s vlastní ústřednou po datovém vedení. Tím se redukují kabelové trasy v objektu a současně je možnost modulárního rozšiřování systému o další koncentrátory. Současně je v ústředně vestavěn zálohovaný zdroj pro koncentrátory a čidla. U větších aplikací je nutné rozdělit napájení do více větví a tím i na více samostatně zálohovaných zdrojů.


PŘENOSOVÉ SYSTÉMY A PULTY CENTRÁLNÍ OCHRANY

Pulty centralizované ochrany jsou poslední částí zabezpečovacího systému. Zajišťuje přenos poplachových událostí z objektu banky do centra bezpečnostní služby nebo policie ČR. Na základě takto přenesených informací je prováděn fyzický zásah na objektu.

Na objektu je tzv. objektový díl přenosového zařízení, který informace z ústředny vysílá na vlastní pult centrální ochrany. Finanční ústavy jsou připojovány na PCO bez výjimek. Obsluha PCO může přímo na plánech daného objektu sledovat čidla v poplachovém stavu, časovou posloupnost událostí a koordinovat činnost zásahové jednotky.


Kamerové systémy v obchodních objektech slouží především k předcházení krádežím. V dalších typech komerčních a průmyslových objektů je zde navíc funkce přehledová a informační, protože počet členů ostrahy není obvykle velký a je nutné reagovat např. na příjezdy vozidel a jiné standardní provozní záležitosti. V těchto objektech ještě občas přistupuje funkce monitoringu např. výroby, kdy je sledován určitý výrobní postup nebo záznam expedovaných beden apod.

Kamerový systém je tvořen vlastními kamerami, záznamovým zařízením, monitory a pomocnými prvky. Základem jsou kamery.

Bezpečnostní kamery monitorující určitý zájmový prostor bývají obvykle kamery pevné. To umožňuje buď kontinuální záznam, nebo možnost aktivace detekce pohybu v daném prostoru.
 Doplňkem mohou být kamery pohyblivé. Jejich výhodou je, že ve spojení s ovládaným objektivem s proměnlivou ohniskovou vzdáleností („zoom" objektiv) umožňují obsluze prohlížet velké plochy a zobrazit potřebné detaily. Nevýhodou samozřejmě může být skutečnost, že nelze zaručit, aby pohyblivá kamera sledovala prostor právě tam, kde se něco děje. Tyto kamery v provedení „dome" (kompaktní kamera s integrovaným pohonem i řízeným objektivem ve vhodném krytu) jsou výborným pomocníkem. Pokud počítáme s nočním záznamem videosignálu s IR přisvětlením, je vhodné volit kamery i objektivy přizpůsobené pro tento přísvit.

Pro zvláštní účely (snímání technologických procesů, snímání RZ vjíždějících a odjíždějících vozidel, sledování terénních koridorů ve dne i v noci, pro práci v provozech s vysokými hodnotami vlhkosti a teploty, apod.) lze navrhnout řadu speciálních kamer různého provedení.
Zvláštními jsou systémy s analogovým přenosem signálu. Jsou to klasické kamerové systémy s koaxiálními kabely. O analogovém přenosu zde mluvíme proto, že zpracování signálu v kameře a záznamy na TV rekordérech jsou dnes zcela běžně digitální a záznamy lze prohlížet běžně z PC pracovišť LAN sítě pomocí systémového programového vybavení.

Další možností využívanou v komerčních a průmyslových objektech jsou IP kamerové systémy. Zde probíhá přenos v datové podobě kompatibilní s LAN sítěmi. Vlastní kamera má vlastní adresu a je zapojena do LAN sítě a do sítě musí být připojeno i záznamové zařízení. Možností zpracování a ukládání signálu je zde, stejně jako u klasických kamerových systémů mnoho. Výhodou IP systémů je, že při několika požadovaných standardních IP kamerách lze využít stávající LAN sítě a ušetřit na nových rozvodech. Navíc je možné kamery přemísťovat mezi volnými zásuvkami (při zajištění napájení). U větších systémů už je ale nutné pečlivě zvážit datové toky od jednotlivých kamer a prudce roste pravděpodobnost toho, že bude nutné vybudovat vlastní síť pro kamerový systém a pečlivě navrhovat servery pro zpracování a záznam snímků.
Běžné je propojení EZS a CCTV s tím, že podle typu poplachu z EZS jsou nahrávány se zvýšeným snímkováním přesně definované kamery.

Systémy CCTV (s analogovým přenosem) jsou řešeny skupinou norem ČSN EN 50 132.


PŘÍSTUPOVÉ SYSTÉMY - ELEKTRONICKÁ KONTROLA VSTUPU (EKV)

Přístupový systém doplňuje předchozí tři základní zabezpečovací systémy. Nejblíž má k mechanickým zábranným systémům, s nimiž je konstrukčně spojen. V podstatě je to systém umožňující organizovat přístup určitých skupin osob do určených prostor a v určených časech.U menších systémů s jednou, nebo několika vzdálenými čtečkami je možno instalovat „off line" čtečky, které mají veškeré údaje ve své paměti a s řídícím PC si vyměňují data jen občas nebo na manuální příkaz. U větších aplikací bývají instalovány „on line" čtečky, které s řídícím PC komunikují neustále a v případě poruchy přejdou do autonomního režimu s využitím vlastní zálohy dat.

Napájení je řešeno vlastním zdrojem se záložním akumulátorem, který zajistí funkci systému i při výpadku síťového napájení.U velkých systémů pro areály může být řídících PC několik a synchronizace dat probíhá po LAN síti.
Součástí systémů EKV bývají kromě klasických čteček u dveří i čtečky u turniketů a u závor. Do systému lze ale přidat komponenty a programové moduly pro sledování technologických procesů a pohybu výrobků. Jedná se o dotykové inteligentní terminály, čtečky čárových (a jiných) kódů apod.V takovýchto systémech o celkových vlastnostech rozhodují parametry řídící jednotky a možnosti SW vybavení pro server EKV.Významným doplňkem systémů EKV bývá docházkový systém. Nahrazuje klasické „píchačky" a lze automatizovat výstupy pracovních výkazů zaměstnanců pro mzdovou účtárnu.Pro funkci docházky je nutné do systému EKV doplnit na klíčová místa docházkové čtečky s tlačítky událostí docházky a na server se doplní potřebný docházkový program. Nezbytnou součástí jsou zákaznické úpravy SW pro propojení databází docházky a uživatelova ekonomického a mzdového systému.
Systémy EKV jsou řešeny skupinou norem ČSN EN 50 13.


ELEKTRICKÁ POŽÁRNÍ SIGNALIZACE (EPS)

V komerčních a průmyslových objektech je EPS standardním systémem. Často se jedná o prostory s vysokou koncentrací veřejnosti (obchodní centra) nebo prostory průmyslových podniků s větší pravděpodobností vzniku požáru.Nutnost instalace EPS je v tomto typu objektů řešena stavebně požárními předpisy. Nicméně není výjimkou požadavek uživatele na zřízení EPS i v případě, že podle výpočtů není instalace EPS nutná. Jedná se často o předcházení škodám na výrobním zařízení.Podle charakteru zabezpečovaných prostor je nutno navrhnout požární detektory. Kromě standardních požárních čidel instalovaných na stropě existuje celá řada dalších detektorů, pomocí kterých je možno technicky i finančně optimalizovat návrh EPS. Jedná se např. o hlásiče do vzduchotechnických potrubí, o lineární kouřové hlásiče vhodné do velkých hal, o lineární teplotní hlásiče do technologických kolektorů i do náročných prostředí s hořlavými látkami a do podzemních garáží, o hlásiče plamene, o všechny typy detektorů do prostředí s nebezpečím výbuchu a další typy hlásičů.


Soustava automatických čidel je doplněna tlačítkovými hlásiči pro ruční vyhlášení požáru. Všechna čidla v systému jsou zapojena do ústředny EPS.Na našem trhu je řada schválených systémů EPS různé technické i cenové úrovně. Ve větších objektech nebo areálech je vhodné zvážit pro a proti při volbě konkrétního systému. Čím složitější (topologicky i prostředím) objekt zabezpečujeme, tím výhodnější je (z pohledu bezpečnosti, spolehlivosti a levnějšího servisu) použití dokonalejšího systému.Konvenční systém s jednoduchou linkou bez adresáře čidel neposkytne při provozu takovou bezpečnost a informace jako analogový modulární systém s autodiagnostikou čidel a kruhovou linkou s izolátorem v každé patici. (Ten navíc sám nahlásí vadné, nebo znečištěné čidlo s konkrétní adresou - u něhož již předtím sám automaticky upravil parametry v povoleném rozsahu a tím ušetřil několik servisních zásahů).

Navíc u větších systémů se často objevuje požadavek na vytvoření sítě menších ústředen s jednou ústřednou hlavní a napojením např. na pult hasičského záchranného sboru a na pracoviště ostrahy s lokální nadstavbou nad bezpečnostními systémy. Mimo to je požadována vazba na evakuační rozhlas a desítky ovládaných požárně bezpečnostních zařízení. Tyto požadavky jsou schopny plnit jen některé ústředny EPS na trhu.

Pro zařízení a instalaci systémů EPS je platná skupina norem ČSN EN 54 a vyhláška č.23/2008 sbírky. Specifika jednotlivých typů objektů bývají definována v normách pro požární bezpečnost staveb řady ČSN 73 08xx.


NADSTAVBOVÉ SYSTÉMY

Nadstavbové systémy zastřešují na lokální úrovni několik zabezpečovacích systémů.

U větších objektů se stává monitorování jednotlivých systémů z klávesnic nepřehledným. Proto se integrují systémy na nadstavbové PC pracoviště se speciálním programovým vybavením. Nadstavba přijímá data z jednotlivých ústředen a řídících členů, dále je zpracovává a čidla, systémové komponenty a jejich stavy zobrazuje v grafických plánech objektu či areálu. Umožňuje zobrazení přehledové i detailní s využitím uživatelského „zoomování" map. Do nadstaveb je možné vkládat i podmíněné vazby na jiné systémy (např. na CCTV) ulehčující práci obsluhy a zvyšující informovanost o událostech. Je možné jednotlivým událostem přiřadit zásahové pokyny obsluhy, čím se snižuje možnost chyby.

Nadstavbové systémy jsou relativně otevřené systémy navržené pro integraci co největšího sortimentu bezpečnostních a automatizačních systémů.

Problematika monitoringu a komunikací v komerčních a průmyslových objektech se dotýká řady dalších technologií z oblasti slaboproudu (ozvučení, měření a regulace, strukturované kabeláže, telefonní ústředny apod.)

JoomShaper